22 Sektanm 1870
Se nan soukou 22 Sektanm 1870, et gawoule Sektanm 1870 la koumanse. Lwi Telga rive nan bouk Lawviè-Pilot epi owonzon 700 jik 1 000 moun dèyè’y, kote sentjè douvan seren, dapre sa mètafè nan lanmeri Lawviè-Pilot, Di Vènankou te teste. Kote twazè, E’èn Lakay te ja rive epi oliwon 300 jik 500 moun pare goumen. Yo te ka kriye "ladje Liben, lamenm" oben "nou ke pete frisi Kode".
Anchay moun laliwonn Lawviè-Pilòt te desann nan bouk la bay-lavwa. Se depi koumansmùan mwa Sektanm lan yo te moun te ka sanble konsa Lawviè-Pilòt, bay-lavwa asou sa ka woule nan peyi a, zafè Liben eti jandàm mare epi anchay bagay lavi toulejou.
Nan 22 Sektanm ta'a, kote setè anba seren, Telga epi tout makrey moun tala pran chimen bitasion Kode, yo te sapatonnen ek koutla, banbou-pwenti, baton ti-bonm ek dotwa chaspo yo te pran anlè milat ek betje nan bouk Lawviè-Pilot. Rive yo rive lakay Kode, yo fredi Joy, an kongo ki te ka veye kay ba Kode limenm eti ki te kouri sere. Kote ywitè, nan soukou, gwo-dife lakay Kode, Lamoni ka brile, gawoule a pri. Menm 22 Sektanm 1870 tala anba dizè nan soukou, gouvèlnè voye an ti krey 15 semedayè sòti Maren rive nan bouk Lawviè-Pilot, yo tjwe de gawoulan fret. Se konsa tout bitasion pa asou Lawviè-Pilot fè flanm-dife.

COMMEMORATION de
"L’INSURRECTION DE SEPTEMBRE 1870".
VENDREDI 23 SEPTEMBRE
17H00 – BOURG de RIVIERE PILOTE : Pose de plaques commémoratives.
19H30 - SALLE LUMINA SOPHIE : Regards croisés d’historiens sur septembre 1870 avec Marie-Hélène LEOTIN, Richard CHATEAU-DEGAT, Gilbert PAGO, Jean-Louis FONSAT, Armand NICOLAS.
Rédigé par : Kanmo Matnik | 23 septembre 2011 à 16:41
commémoration de l'insurrection de septembre 1870 :
-9h, Maison des Syndicats, départ de l'hommage aux fusillés du Polygone de desclieux.
-18h,bourg de Rivière-Pilote,marche aux flambaux.
-20h,grand rassemblement culturel avec Bèlè-nou, Djo Dézormo et Paille
Rédigé par : Kanmo Matnik | 24 septembre 2011 à 19:11
Cuba celebró el centenario del antropólogo y político haitiano Joseph Antenor Firmin con la presentación de la primera traducción al español de su libro insignia: De la igualdad de las razas humanas.
Presentado en la Casa de las Américas en colaboración con la embajada de Haití, el texto, publicado originalmente en 1885, constituye una propuesta fundacional del pensamiento antirracista en el continente.
Rédigé par : El Caracol del Caribe | 28 septembre 2011 à 18:42
An pati moun ka di sé dépi 12 Septanb sa té koumansé.
Rédigé par : M.1870 | 29 septembre 2011 à 10:17
Awa l'agitation politique a commencé à la fin du mois d'Aout, lors de la fête communale.
Rédigé par : G. Lumina | 30 septembre 2011 à 11:30